Vremenska prognoza:
 
Konvertor valuta:
Linkovi

Historie

Z římské osady Oneum vyrostlo postupně opevněné městečko. Již od 7.stol. využívali piráti jeho chráněné polohy a vybudovali tu své prakticky nedobytné sídlo, které bylo od 8.stol. součástí neretvanského knížectví. Omiští piráti se stali postrachem byzantských, benátských a později i chorv. lodí. Při tažení proti nim tu zahynul benátský dóže Pietro Candiano. Po této prohře musili Benátčané, pokud nechtěli riskovat další ztráty svých lodí, platit Neretvanům tučný poplatek za volnou plavbu. Ve 12.stol. se Omiš stala sídlem knížecího rodu Kačićů, v 15.stol. je získali Benátčané. Přestože Turci ovládali velmi blízké vnitrozemí, nikdy se jim nepodařilo Omiš dobýt. V četných válečných konfliktech mezi Turky a Benátčany však město velmi trpělo.
Nejstarší chorvatskou památkou v Omiši je malý kostel sv.Petra (Petrova crkva) v lokalitě Priko na pravém břehu Cetiny při jejím ústí, který je typickou ukázkou raně románské stavby s určitými byzantskými rysy (vznikla kolem r.1000 n.l.).
Na skalách nad městem se tyčí pozůstatky někdejší pirátské pevnosti zv. Mirabela (též Peovica), k nimž je možné vystoupit ze staré části města. Pocházela ze 13.stol., dnes z ní zbyla jen hranolová věž na skalách. Ve své pevnosti měli piráti i tajnou únikovou cestu, která jim umožňovala uprchnout před případnými dobyvateli.
Mohutnější jsou pozůstatky novější benátské pevnosti Starigrad (Fortica) v výšce 311 m. Z pevnosti je dobře viditelná zeď na mořském dně při ústí Cetiny, která zabraňovala větším (cizím) lodím vjezd do přístavu.
Vlastní střed města tvoří hlavní náměstí, piazza, rozkládající se mezi západní a východní městskou branou. Hlavní ulice byla po staletí tzv. Fošala (na místě někdejšího příkopu), je však současně i hlavní tranzitní silnicí (obchvat města není), a tak se běžný každodenní život přenesl do sousední, resp. rovnoběžné ulice Kneza Kačića, lépe uličky kypící životem, s vinnými sklípky, kavárničkami, restauracemi, obchody.